Předjedeme brzy na jachtě největší loď světa?

"Mámo, pojď pryč! To je nějaká provokace!", řekne si jistě světaznalý čtenář. Otázka v názvu není ale tak nepatřičná, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Většina komerčních cargo lodí je stavěna na rychlost okolo 24 uzlů (normal steaming), kdy využívá asi 90% maximálního výkonu motoru. Jedná se o kompromisní rychlost, kde na jedné straně vstupuje požadavek o co nejrychlejší dopravu nákladu a využití lodí a na druhé straně rostoucí hydrodynamický odpor a tedy spotřeba lodi.

V roce 2008 však přišla ekonomická krize, jež zamíchala kartami. Na jedné straně klesající poptávka po mezinárodní námořní přepravě způsobovala nadbytečné nevyužité kapacity a pokles tarifních cen, na druhé straně setrvale vysoká cena mazutu (bunker oil) dostala celé odvětví pod tlak. Většina přepravních společností se dostala do reálné ztráty z provozu svých lodí. A tak se zrodil Slo w Steaming .

Slow Steaming

Pojem se používá zjednodušeně řečeno pro plavbu nížší rychlostí - asi 18 uzlů. Loď stavěná na běžnou rychlost 24 uzlů pak využívá asi 50% výkonu motoru. Jedná se tedy o "ubrání plynu", jak ho známe z auta. Dopad na spotřebu zejména velkých lodí může být dramatický. Jak je vidět z obrázku níže, největší lodě s kapacitou nad 10.000 kontejnerů tak sníží svou spotřebu ze 325 tun mazutu za den na 125 tun, což při ceně 700 $ za tunu stojí za zmínku:

V čem je tedy potíž?

Lodní motor je stavěný pro určitou zátěž. Její trvalé snížení s sebou nese riziko poškození. Nikdo tak nějak nevěděl, co to s tím motorem udělá. A tak se musel najít někdo odvážný, kdo to zkusí a kdo bude mít i podporu výrobců lodních motorů - techniků z firem MAN a Wärtsilä. Tím odvážlivcem nakonec nebyl nikdo jiný, než firma Maersk - největší operátor kontejnerových lodí na světě. 

Maersk ze Slow Steamingu udělal svou hlavní firemní strategii - celý příběh můžete shlédnout zde - a v roce 2010 zpomalil většinu své flotily. Stalo se tak pomocí upgrade kitu pro stávající lodě, jež byl vyvinut s lodními inženýry. 73% flotily plulo pod zatížením motorů pod 40%, ačkoliv ještě v roce 2007 neexistovaly žádné výpočty pro spotřebu lodí plujících pod 16 uzlů.

Maersk svou tržní silou prosadil i změny v celém dodavatelském řetězci. Na hlavní námořní trase Asie-Evropa se doba plavby prodloužila z 21 na 23 dní, ale jak tvrdí Maersk, došlo ke stabilizaci jízdních řádů, protože tuto dobu je loď schopna dodržet i v případě nepřízně počasí. Tak to alespoň Maersk byl schopen "prodat" zákazníkům. Ti slyšeli i na slevy, jež mohl Maersk poskytnout díky úspoře paliva, a tak tato strategie byla rychle přejata i dalšími významnými společnostmi v oboru.

Úpravy stávajících lodí byl pro Maersk ale jen začátek. 

Triple-E

V červenci 2013 vyplula první loď z nově vyvinuté série zvané Triple-E, jež byla už designována s ohledem na nižší provozní rychlost 18 uzlů.

Jedná se o největší současnou loď světa - Maersk Mc-Kinney Moller. Videa o stavbě tohoto kontejnerového obra najdete zde. 

Zde spoteři natočili sesterskou loď Majestic Maersk při přistávacím manévru v Rotterdamu. A zde je prohlídka lodi pro veřejnost.

Maersk objednal 10 těchto lodí a uplatnil též opci na stavbu dalších deseti:

Řada Triple-E překonává předchozí řadu, jejímž zástupcem byla třeba dosavadní největší loď - Emma Maersk v mnoha parametrech. Ačkoliv je jen o 3 m delší a 3 m širší, uveze místo 15.500 TEU (standardní 20stopý kontejner) 18.000 TEU. Loď spotřebuje o 20 % méně paliva (díky optimalizaci trupu, nižší rychlosti, motoru s dlouhým zdvihem, upotřebení odpadního tepla, 4listé místo 6listé vrtuli, atd.) a produkuje tak jen 50 % emisí na jeden přepravený kontejner.

Loď lze sledovat prostřednictvím webu Marinetraffic.com

Je čas na další zpomalení?

Kromě termínu Slow Steaming (rychlost okolo 18 uzlů) jsou rozlišovány ještě menší rychlosti - Extra Slow Steaming (cca 15 uzlů) a Super Slow Steaming (cca 12 uzlů).

Vyplatilo by se jet ještě pomaleji?

Tímto problémem se zabývá celá řada výzkumů. Některé grafy naznačují, že by se v závislosti na vývoji poptávky po přepravě kontejnerů mohlo ještě zpomalit:

V této souvislosti je paradoxní zmínit, že historické plachetnice - čajové clippery, používané na přepravu čaje, by pluly často rychleji, než soudobé námořní lodě po aplikaci Slow Steamingu. Například německá přepravní loď z roku 1902, mohutný pětistěžník „Preussen“ („Prušák“), přepravovala zboží mezi Hamburkem a čilským přístavem v Iquiqe průměrnou rychlostí 13,7 uzlů.

Tím se dostáváme k otázce v nadpisu našeho článku:

Předjedeme brzy na jachtě největší loď světa?

To bude asi záležet na globální ekonomické kondici. Pokud bude poptávka slabá, lze čekat ještě další zpomalení na úroveň Extra Slow Steaming a pak už si to s největší lodí světa budete moci na sportovní jachtě jistě rozdat!

Pozorně tedy sledujte, jak rychle ti syčáci jezdí!

A nám nezbývá, než se s vámi rozloučit slovy Toma Hankse z filmu Trosečník: "Uvidíme, co zítra přinese příliv!" ;-)