Nebezpeční mořští tvorové

Moře neoplývá jen neškodnými krásami v podobě hejna rybek, ale i nějakou tou havětí, která umí řádně znepříjemnit život. Ve Středozemním moři to jsou zejména některé jedovaté druhy medůz, mořští ježci - šlápnout na ně je vždy nepřijemné a pak jedovaté ryby - těch naštěstí není moc.

Medůzy

Jsou mořští tvorové, které v moři rádi naháníme a snažíme se je pozorovat hezky zblízka (a případně pořídit jejich nádherné podvodní záběry). A pak jsou tvorové, při jejichž spatření pod hladinou nám naskakuje husí kůže a okamžitě bereme roha. Není to vždy nutné, některé druhy nejsou nebezpečné. Stojí za to si zapamatovat ty nejvíce nebezpečné. Trend jejich výskytu je bohužel vzestupný. :-/ Na obrázku je jedna z nich - talířovka svítivá! Například ale hlavní hvězda našeho loňského krátkého filmu "Blízká setkání třetího druhu" - kořenoústka hrbolatá - patří právě k oněm nežahavým (a tudíž neškodným) druhům.

Moc hezký článek na téma "jaké druhy medúz můžete potkat ve Středozemním m oři a jak je to s jejich (ne)žahavostí" vyšel na webu SachmetSail.

Co dělat při žahnutí medůzou?

Ve vodě je potřeba zabránit panice. Poranění může být bolestivé, ale nemá cenu se kvůli němu utopit. Vylezte z vody a dále postupujte podle toho, co máte k dipozici:

• Postižené místo je třeba zbavit zbytků chapadel - na pláži použijte písek a drhněte (nikoliv však do krve), použít lze kreditní kartu, tupou stranu nože. Nejlepší je použít pěnu na holení a místo oholit holícím strojkem, sladká voda jed spíše aktivuje, používejte na oplachování mořskou vodu - je v ní obsažený i síran hořečnatý, který jed deaktivuje.

• Deaktivujte jed - použijte roztok soli síranu hořečnatého -  seženete nejlépe na internetu (běžná chemikálie) nebo (vinný) ocet, nemáte-li, oplachujte mořskou vodou (obsahuje i ten síran hořečnatý ale v malém množství). Do lidového folklóru patří i pomočení postiženého místa, moč má mít neutralizující a hojivé účinky; o účinku tohoto opatření lze ovšem s úspěchem pochybovat :-).

• Protialergické léky - vhodné je nanesení krému nebo gelu s antihistaminikem - vyzkoušený je Fenistil Gel, vnitřně možno užívat Zyrtec, Analergin, apod. Od bolesti uleví analgetika - Ibalgin, prý i syrová rajčata, ocet, šťáva z citronu, cibule či levandulový éterický olej.

Mořští ježci

Do této kapitoly patří nejen mořští ježci, ale i nebezpečné hvězdice, ježovky a sumýši. Mořských ježků je známo více než 6 000 druhů, z nich zhruba 80 tvoří jed. Výhoda mořských ježků je, že spočívají na dně a jsou dobře vidět. Tedy, pokud máte potápěčské brýle. Prevence je jasná - do vody raději v koupacích botách. Některé druhy ovšem mají velmi dlouhé ostny, které jsou schopny propíchnout i botu.

Co dělat při šlápnutí na mořského ježka?

• Horká voda a ocet! - téměř všechny jedy tvořené ostnokožci jsou totiž vůči teplu citlivé. Proto je nutné ihned poraněné místo ponořit do co nejteplejší vody (co vydržíte), smíchané 1:1 s octem - musí mít spolu nejméně padesát stupňů, aby se bílkovina z jedu srazila. Postiženému to přinese okamžitou úlevu. Potom se pokusíme co nejšetrněji odstranit všechny ostny z rány. Pokud by nějaké v ráně zůstaly, hrozí riziko chronického jizvícího zánětu.

• Ulomený osten? K doktorovi na rentgen! - někdy je nutné k potvrzení o odstranění všech ostnů provést rentgenové vyšetření a případně ostny odstranit chirurgicky. Nutná je také prevence tetanu. Častá je infekce rány, která se léčí antibiotiky. Opatření jako ránu pomočit nebo ponořit do alkoholu patří k místnímu folkloru a nejsou účinná. K odstranění zbytků uvízlých ostnů je někdy možno použít YAG laser.

Jedovaté ryby

Ve Středozemním moři se vyskytuje několik jedovatých ryb. Nejčastější jsou různé druhy ropušnic (viz obrázek). Chorvatsky se ropušnice jmenuje škarpina, ale anglickému názvu scorpion fish budou také rozumět. Leží na dně mezi kameny a nejsou téměř vidět. V případě, že na ně šlápnete bosou nohou, prorazí vám jejich trny kůži a vypustí jed. Jde prý o jeden z nejbolestivějších zážitků.

Díky Suezskému průplavu se ovšem moře "obohacuje" i o další ryby z Rudého moře. Jednou z nich je prudce jedovatý čtverzubec stříbropásý. S tím vám neporadíme. Protijed neexistuje. Jediná šance je napojení na umělou plicní ventilaci v nemocnici - do té doby snad jedině nepřímá masáž srdce.

Co dělat při kontaktu s jedovatou rybou?

• Horká voda a ocet! - tak jako u mořského ježka použijte ponoření do co nejteplejší vody, co vydržíte, smíchané 1:1 s octem - musí mít spolu nejméně padesát stupňů, aby se bílkovina z jedu srazila. Vzhledem k tomu, že jed je na povrchu, může pomoci případně i lepší, a v tomto ohledu bezpečnější teplý vzduch z fénu, jenže ten má asi jen málokdo zrovna po ruce. V nouzi pomáhá i nahřátí zapalovačem, ale tam už reálně hrozí popálení.

• Protialergické léky - vhodné je nanesení krému nebo gelu s antihistaminikem - vyzkoušený je Fenistil Gel, vnitřně možno užívat Zyrtec, Analergin, apod. Od bolesti uleví analgetika - Ibalgin, prý i syrová rajčata, ocet, šťáva z citronu, cibule či levandulový éterický olej.

Na závěr vám přejeme, abyste tyto rady nikdy nepotřebovali!